|
|
| Plovoucí podlahy |
Plovoucí podlahy, pokládání plovoucích podlah
1) Rozdělení podle kvality a tvrdosti povrchu:
2) Rozdělení do tříd podle místa použití:
3) Rozdělení podle způsobu pokládání:
4) Rozdělení podle povrchu:
5) Rozdělení podle výrobců:
6) Vlastnosti laminátových podlah:
7) Porovnání dřevo - laminát:
8) Porovnání korek - laminát:
9) Porovnání PVC - laminát:
10) Porovnání dlažba - laminát:
1) Rozdělení podle kvality lisování a tvrdosti povrchu:
a) Přímý laminát (DPL):
Starší technologie, při které je na základové desce položená dekorační tapeta potažena pryskyřicí (většinou melaminovou) a lisována v jediné operaci, se označuje jako přímo lisovaný laminát - "Direct Pressure Laminate", zkratka DPL. V propagačních materiálech pak naleznete zmínku o "vysoce odolné melaminové vrstvě či pryskyřici " a většinou jen někde v textu ukrytou zkratku DPL.
b) Vysokotlaký laminát (HPL):
Samostatně se pod extrémně vysokým tlakem lisuje dekorační tapeta s několika průhlednými ochrannými vrstvami a vrchním laminátem a výsledek je lisován na vysokopevnostní nosnou desku.Často bývají tyto ochranné vrstvy lisovány i zespodu desky pod protitahovou fólii. Touto technologií se dosahuje podstatně vyšší kvalita a odolnost podlahy. Označuje se jako "High Pressure Laminate", zkratka HPL.
c) Korkové, linoleové povrchy a dřevěná dýha:
Na nosnou desku jsou nalepené další vrstvy povrchů. Většinou se používá korek, linoleum nebo přírodní (neumělohnotné linoleum) marmoleum a nebo také dřevěná dýha, která tvoří jakýsi přechod mezi dřevěnými a lamino podlahami.
U těchto povrchů se používají většinou čtvercové nosné desky, zatímco u laminátů nebo dřevin se používají dlouhé obdélníky.
2) Rozdělení do tříd podle místa použití:
a) Domácí použití: (třída 21,22,23)
Méně odolné podlahy určené do obytných prostor, plně chráněných před přenosem nečistot (kamínků na botách).
Od nejnižších tříd k nejvyšším se využijí od ložnic a málo využívaným pokojů pro hosty, přes haly a chodby až ke schodištím a vstupním halám. Nejnižší nabízená třída bývá 23. K chvále většiny zákazníků lze zase konstatovat, že i do obytných prostor volí třídu 31. (Pozor, pro zařazení do třídy 21, 22 a 23 není vyžadován test na kolečkové židle a cigaretový žár.)
b) Komerční a veřejné prostory: (třída 31,32,33)
Třída 31 .. např. čekárny, mateřské školy, ... (ve skutečnosti je třída 31 nejpoužívanější v domácnostech)
Třída 32 .. např. maloplošné kanceláře, základní školy, málo frekventované obchody, ...
Třída 33 .. např. velkoplošné kanceláře, frekventované obchody, ...
(Pozor, často bývá uváděná záruka výrobce 7 až 15 let, ale tato obvykle platí pouze pro domácí použití a klesá na 2 až 5let ve veřejných a komerčních prostorách. A ještě jednou pozor, záruka na práci montážní firmy je určená smlouvou o dílo, přičemž minimální dobu určuje občanský zákoník.)
c) Speciální použití:
Většinou sportovní zařízení, tělocvičny a pod.
Piktogramy:
Třídy se označují i piktogramy s obrázkem domku a jednou až třemi postavami pro třídu 21 až 23 a obrázkem veřejné budovy s opět jednou až třemi postavami pro třídy 31 až 33.
3) Rozdělení podle způsobu pokládání:
a) Lepený spoj pero a drážka:
Původní způsob pokládání plovoucích podlah mokrou cestou je dnes již téměř zcela vytlačen zaklapávacími spoji. Občas se ještě najde v nabídce některých firem, ale ačkoliv bývá nabízen za ceny okolo 300,- Kč nenachází velkého uplatnění. Můžeme očekávat následujíc komplikace: lepidlo cca dva dny zasychá, lepidlo se musí čistit, poškozenou zalepenou desku lze jen velmi obtížně vyměnit, může - a také často vzniká - spára, nebo výšková nerovnost, apod. Požadavky na lepené plovoucí podlahy se dnes většinou řeší zaklapávacím zámkovým spojem s možností zalepení zámku.
b) Zaklapávací spoj typu zámek:
(bývá výhradně patentovaný a díky tomu minimálně o třídu lepší než konkurenční typy všech ostatních výrobců :-)
b1) Rozebíratelé a opětovně složitelné:
(pozor, rozebrat lze všechny zámkové typy, ale ne všechny mají garantováno opětovné složení)
Podlahu lze rozebrat a opět složit (stěhování, vytopení pokoje, nákup lepší a prodej staré podlahy).
b2) S možností zalepení zámku:
Tuto možnost má velká většina zámků. Samozřejmě zalepení vylučuje možnost nedestruktivního rozebrání podlahy.
4) Rozdělení podle povrchu:
a) Hladký nebo gravírovaný:
Starší typy byly výhradně hladké, později se objevily dlouhé podélné mělké "vrypy", které měly zvyšovat dojmem dřeva, bohužel se v těchto vrypech zachycuje nečistota. Poslední verzí je "výstupkové" gravírování (u dřevěných podlah se tento efekt označuje jako "kartáčovaný"), které podstatně více zvyšuje optický i hmatový dojem dřeva a nezachytávají se v něm tolik nečistoty a do určité míry i maskuje otisky bosých nohou na podlaze.
b) Dekor - co je natištěno na papíru (tapetě):
Většinou dřevo, domácí fauna i exotika za stejnou cenu, existují i dlaždice. Dřevěné vzory jsou většinou přírodní, vyskytují se i v pastelových barvách. Velikostí "natištěných obdélníků" se dělí na dlaždice a pásové "selské" vzory. Dlaždice bývají většinou tří nebo dvoupásové (na jedné desce), pásové "selské" vzory většinou dvou nebo i jednopásové.
5) Rozdělení podle výrobců:
Jestli existuje klíč k určení nejlepších výrobců, tak jej neznáme. Každý výrobce je ve svých propagačních materiálech nejlepší nebo alespoň nejlacinější. Obecně asi platí pravidlo, že dražší je lepší, ale zase ne o tolik lepší o kolik je dražší, takže optimálně lze doporučit onu vyšší střední třídu s cenami mezi 500 až 700Kč za metr čtvereční plochy, jako cenovou oblast s nejvýhodnějším poměrem ceny a užitné hodnoty.
6) Vlastnosti laminátových podlah:
a) Tvrdost povrchu i vnitřní desky:
Tvrdost je základní vlastností laminátové podlahy, což se projevuje kladně (odolnost, pevnost, omyvatelnost) i záporně (křehkost zámku, ozvučnost kroků). Tvrdosti se dosahuje několikerou laminátovou vrstvou vytvrzovanou většinou UV zářením, některé produkty ještě navíc používají ochranou fólii - overlay. Většinou i vnitřní deska se liší pevností u přímých laminátů a vysokotlakých laminátů.
b) Nízká tloušťka podlahy:
Díky vysoké pevnosti a tvrdosti lze desky vyrábět v pro ostatní materiály nepředstavitelně tenké tloušťce 7-8mm. Toto má vliv samozřejmě na cenu, snížením náročnosti materiálové, dopravní i skladovací, další výhodou nízké tloušťky je možné využití při rekonstrukcích a výměnách podlahových krytin (např. s ohledem na výšku usazení dveří nad podlahou). Naopak nevýhodou je nutnost velmi přesného vyrovnání podkladu (většinou betonu) stěrkou, protože tenké a pružné desky by se nad nerovnostmi podlahy při chůzi prohýbaly, vlnily, praskaly (myšleno praskavý zvuk, v žádném případě prasknutí samotné desky nebo zámku, k tomu by musela být výraznější nerovnost.)
c) Cena:
O peníze jde nakonec až na prvním místě. Ano, cena laminátových podlah je skutečně nižší než dřevěných, se kterými bývá většinou srovnávána a jejichž dojmem se snaží působit. Cena nižší je, to je nesporné, ale musím upozornit na fakt, že laminát dnes již není lacinější a méně kvalitní alternativa dřeva, jak tomu bylo ještě nedávno. Každé řešení má své výhody a nevýhody a vy skutečně musíte zvažovat výhody a nevýhody. Lze například zvolit do ložnice příjemné dřevo, do dětského pokoje teplý korek, ale do kuchyně a haly odolný laminát.
A když mluvíme o penězích, lamino má ještě jednu výhodu a sice i tu nejexotičtější dřevinu pořídíte za stejnou cenu jako tu nejlacinější, což u dřeva asi nepůjde.
d) Obtížnost montáže:
Zejména zámkové plovoucí podlahy snížily pracnost a časovou náročnost montáže s výraznou výhodou demontovatelnosti a možností opětovného složení. Bohužel zatím neodpadla nutnost nivelizace podkladu stěrkou, pokud tedy nemáte nově postavený dům s rovnými podlahami.
7) Porovnání dřevo - laminát:
Položíte si dřevěnou podlahu do kuchyně? Do vstupní haly? Co do kanceláře a do obchodu? Někde se prostě hodí vyšší odolnost laminátu. Taková kolečková židle dřevěnou podlahu pěkně označkuje a musíte pak do Ikey pro podložku. Chodit v neočištěných botách po dřevu se obecně také nedoporučuje. Také odolnost vůči vodě a bobtnavost má laminát podstatně vyšší než dřevo. Na druhou stranu dřevo je dřevo a v ložnici je dřevěná podlaha skvělá. Mívá větší tloušťku čímž není tolik náchylná na prohýbání při méně přesném vyrovnání podlahy nivelační stěrkou. Je měkčí než laminát, čímž lépe (nikdy však ne zcela) pohlcuje "klapání" kroků, což však lze u laminátů kompenzovat podlepením desky zvukově izolační vrstvou - tato varianta pak má u většiny výrobců přídomek "AKUSTIC". "Teplost" dřeva lze u laminátů částečně kompenzovat podkladovou izolační vrstvou. Dřevo je "lepší a dražší" a s drahou exotickou dřevinou se lze vytahovat na sousedy podstatně lépe, než s laminátem :).
Poškrábaná dřevěná plovoucí podlaha lze přebrousit a znovu nalakovat, u lamina není co přebrousit, snad jedině vyměnit nejvíce poškozené desky. (Bude však "přebrusitelnost" dřeva považovat po letech za výhodu i manželka toužící po nové podlaze? Nevím ... )
8) Porovnání korek - laminát:
Korek má obdobné využití jako dřevo, je ještě trochu teplejší a houževnatější, nebo spíše má lepší tvarovou paměť. Cenově vychází podobně dřevu a je také přebrusitelný.
9) Porovnání PVC - laminát:
Na linu kroky neklapou, ale soused pod vámi je na rozdíl od plovoucí podlahy uslyší a bude na vás bušit smetákem. Lacinější a střední lina nemají takou barevnou stálost jako lacinější lamináty a po dvou letech na nich budou takové ty zašedlé obrazce. Ovšem i lino má výhody, nevadí mu ani ty nejstrašlivější nerovnosti v podkladu a s vylitou vodou si přímo tyká.
10) Porovnání dlažba - laminát:
Laminátová podlahy není na rozdíl od dlažby prioritně určena pro použití v koupelně a ve skleníku, i když už jsem také o nějakém koupelnovém speciálu zaslechl. Když už mluvíme o vodě, i nelepené lamináty mají chráněné hrany desek a zámky proti vodě většinou povoskováním. Tvrdostí povrchu jsou srovnatelné, jádro má laminát houževnaté, narozdíl od křehké dlaždice, která praskne podstatně snáze.
|
|
|
|
|
